proc-je-dobre-miti-nefinancni-report

Proč je důležité míti nefinanční report

Finanční výkaz už dávno není jediným klíčovým nástrojem dobré prezentace firmy. To, do jaké míry se firma ohlíží a naplňuje cíle udržitelného rozvoje, již bezpochyby hraje velkou roli v budování její konkurenceschopnosti na trhu. Pro investory, spotřebitele a ba dokonce i její zaměstnance, je integrita činnosti firmy s enviromentálními a sociálními otázky rozhodujícím faktorem jejich volby.

A stejně tak jednoduše jako nám účetní závěrka pomůže seznámit se s hospodářskými výsledky firmy, nám tento tzv. nefinanční report, pokud je řádně a kvalitně zpracován, poskytne všechny potřebné informace k tomu, abychom zjistili, jak firma k problematice udržitelnosti přistupuje, jaký vnitřní etický kodex volí či jaké projekty nad rámec povinných opatření činí proto, aby se přičinila v boji s klimatickými změnami.

Nefinanční report vychází ze směrnice EP a Rady (EU) č. 2014/95 o vykazování nefinančních informací a v českém právním řádu je promítnut do zákona o účetnictví a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Evropská komise však představila dne 21. 4. 2021 návrh novelizovaného znění této směrnice, který namísto označení „nefinanční report“ užívá modernějšího a lze říci, že i přesnějšího pojmu, „zpráva o udržitelném rozvoji“. Návrh je v současnosti v projednávání Rady Evropy.

Evropská komise novelou směrnice usiluje o nastavení jasných a unitárních pravidel nefinančního reportování tak, aby tato data byla pro čtenáře srozumitelná a především porovnatelná. Právě porovnatelnost nefinančních výstupů je jedním z velkých deficitů současného stavu, většina povinných subjektů se při hledání vodítka, jak k reportování přistupovat, musí zorientovat ve značném množství mezinárodních reportovacích standardů, které jsou však často velmi nesourodé. Evropská komise se zavázala doplnit návrh směrnice o jednoduché reportovací standardy, což praxi sjednotí a sníží firmám administrativní zátěž. Předběžné návrhy těchto standardů jsou aktuálně připraveny k nahlédnutí veřejnosti a jejich znění lze připomínkovat zde.

Jak uvádí návrh směrnice, mezera mezi informacemi o udržitelnosti, které podniky zveřejňují, a potřebami zamýšlených uživatelů těchto informací se zvětšuje. Na straně jedné to znamená, že investoři nemohou ve svých investičních rozhodnutích dostatečně zohlednit aspekty související s udržitelností, což může vytvářet systémová rizika ohrožující finanční stabilitu. Na straně druhé tato mezera znamená, že investoři nemohou směrovat finanční prostředky do podniků s udržitelnými obchodními modely a činnostmi, což znemožňuje dosahování cílů Zelené dohody. Omezuje to rovněž schopnost zúčastněných stran zajistit, aby podniky nesly odpovědnost za dopady své činnosti na lidi a životní prostředí. To vytváří deficit odpovědnosti, jenž může narušit účinné fungování sociálně tržního hospodářství.

Mezi hlavní pilíře nové úpravy patří stanovení nižších kritérií pro uložení reportovací povinnosti, ta se tedy rozšiřuje i na malé i střední podniky, které však zároveň musejí být veřejně obchodované. Naopak společnosti s více jak 250 zaměstnanci, jež překročí stanovený práh čistého obratu či bilanční sumy, budou mít tuto povinnost vždy.

Směrnice taktéž zavádí požadavek na ověřování zpráv formou zjednodušeného auditu či zpřesnění a objasnění zásady „dvojího hlediska významnosti“, tedy požadavku analýzy toho, jak otázky udržitelnosti související s firmou dopadají na lidi a životní prostředí na straně jedné a jak ovlivňují činnost firmy a její hospodářský výkon na straně druhé.

Ačkoliv na mezinárodní úrovni je kvalitní nefinanční report skutečnou nezbytností, pro drtivou většinu českých firem není nefinanční report v povědomí či pro ně představuje spíše „nutné zlo“, které se týká pouze „velkých hráčů“. Nefinanční report je však kvapně blížícím se trendem a negativně postihne pouze ty, jenž se na jeho příchod včas nepřipraví. Naopak ti, kteří dostatek času využijí k tomu, aby zanalyzovali své nedostatky, zařadili požadavek udržitelnosti do své obchodní strategie a nastavili vnitřní procesy reportování, získají významný soutěžní náskok. Svou roli sehraje mimo jiné i čerpání půjček a evropských fondů, které se bude zaměřovat na udržitelné projekty předložené spolu s nefinančním reportem žadatele.

Podrobnou analýzu týkající se nové směrnice, obsahu nefinančního reportu a jeho důležitosti pro jednotlivé okruhy zainteresovaných osob naleznete v dokumentu Právní dopady připravované klimaticko-energetické regulace EU a Nefinanční reporting , které pro Vás naše kancelář zpracovala.

Zdroj: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021PC0189&from=FR


Kam dál…

Co myslíme, když mluvíme o taxonomii EU

Mluvíme-li o taxonomii, mluvíme o investicích. Jak sděluje Zelená dohoda (a rozumí se samo sebou)…

Emisní systém aneb kde se vzala emisní povolenka

Vědecké studie jasně dokazují, že skleníkový efekt vznikající vypouštěním antropogenních skleníkových plynů do atmosféry je…

Jak jsme na tom s vodíkem?

Nekompromisní strategie Evropské unie stát se do roku 2050 první klimaticky-neutrální ekonomikou vyžaduje hledání alternativních…

Jak se měří uhlíková stopa

Měření emisí skleníkových plynů je v současnosti klíčovým nástrojem hodnocení toho, jak si antropogenní hospodářská…