Na úvod k zelené dohodě
„Naším záměrem je učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě. Předloženými návrhy chceme docílit toho, aby všechna odvětví hospodářství EU byla schopna tuto výzvu splnit. A Unie dosáhla svých cílů v oblasti klimatu do roku 2030 spravedlivým, nákladově efektivním a konkurenceschopným způsobem.“[1]
Zelená dohoda pro Evropu neboli European Green Deal je často skloňovaným termínem v souvislosti s připravovanými opatřeními Evropské unie. My vám níže vysvětlíme, co to Zelená dohoda vlastně je a jaké změny ji budou provázet.
Zelená dohoda je sama o sobě „pouhým“ sdělením Evropské komise přijatým v prosinci roku 2019 v reakci na vědecké zprávy o akutně se zhoršujícím stavu životního prostředí, zejména pak zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu z roku 2018 o dopadech zvýšení globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.[2] Zelenou dohodu lze vnímat jako unijní strategii, jejímž konečným cílem je transformovat ekonomiku EU do roku 2050 na uhlíkově neutrální (, přičemž milníkem v této snaze je snížit do roku 2030 poměr emisí alespoň na 55 %).
Zelenou dohodu je třeba odlišit od tzv. Akčních programů pro životní prostředí pravidelně přijímaných již o počátku 70. let 20. století Evropským parlamentem a Radou, dnes na základě zmocnění čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tyto akční plány mají za cíl sjednocovat politiky členských států v oblasti životního prostředí a stanovují spíše střednědobé cíle. Současný 8. akční program byl přijat na jaře tohoto roku a svými opatřeními má přispívat také k plnění Zelené dohody.
Z právního hlediska je Zelená dohoda politickým dokumentem, souborem doporučení a plánů, jak „ozelenit“ všechna hospodářská odvětví. Zásadní změny se pak dotknou vysoce uhlíkově náročných odvětví jako je doprava, energetika, zemědělství, stavebnictví, oblast potravin, zdanění či zpracování odpadů.
Zelená dohoda navazuje na závazky mezinárodní Pařížské dohody z roku 2015 a závazků Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
S úplným zněním Zelené dohody se můžete seznámit zde. Její součástí také příloha, která obsahuje orientační časový harmonogram s uvedením let, kdy se předpokládá přijetí souvisejících dokumentů. Proto, aby Zelená dohoda nezůstala pouhou proklamací, je třeba ji uvést v život tím, že se jí přizpůsobí evropské právní prameny.
Již v březnu roku 2020 Evropská komise navrhla, aby tzv. Evropský právní rámec pro klima začlenil cíl klimatické neutrality do roku 2050 do závazných právních předpisů.
Evropský právní rámec pro klima (tzv. Klimatický zákon EU) je název evropského nařízení, které bylo přijato 30. června roku 2021 a převádí obsah Zelené dohody do právně závazného aktu. Konkrétní realizace Zelené dohody pak bude probíhat přijetím balíčku legislativních návrhů nazvaný jako „Fit for 55“, jehož název je samozřejmě odvozen od klimatického cíle Zeleného dohody do roku 2030 (viz výše). Ten bude tvořen zcela novými směrnicemi a nařízeními, které odpovídají na environmentální otázky Zelené dohody, či stávající právní úpravu revidují tak, aby byla schopna naplňovat jejích závazků. Pro některé oblasti se předpokládá také přijetí koncepčních nástrojů (akčních plánů, iniciativ či strategií), které budou samy dále právně provedeny.
Mezi nejzásadnější legislativní návrhy můžeme řadit například revizi systému emisního obchodování, směrnici o zdanění energie či o energetické náročnosti budov, zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, změny infrastruktury pro alternativní paliva apod.
Balíček byl představen ve dvou fázích, a to 14. července roku 2021, následně pak na konci roku 2021, legislativa je však i nyní neustále doplňována.
V naší kanceláři věříme, že základem úspěchu je být dobře připraven. Zelená dohoda a její realizační balíček Fit for 55 je rozsáhlá agenda, která nás, prozatím pouze mediálně, obklopuje ze všech stran, nicméně není jednoduché se v ní vyznat. My pro Vás veškeré změny neustále sledujeme a analyzujeme již od samého počátku, abychom Vás touto zelenou revolucí mohli díky kvalitnímu právnímu poradenství hladce provést.
[1] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/delivering-european-green-deal_cs
[2] Uvozovky u slova „pouhým“ zde užíváme proto, že sdělení, jakožto jedna z forem právních dokumentů EU, není právně závazné, jedná se o tzv. soft law.